Přestávám mít rád celovečerní filmy

Už je to alespoň půl roku, co jsem viděl nějaký nový celovečerní film. Přestávám mít tuto "zábavu" v lásce, nebaví mě koukat na příběh, který je zkrácen do 150 minut a během něhož jsou divákovi naservírovány veškeré vztahy, pocity i příběh.

Daleko více mě začaly bavit seriály a dokonce jsem je začal pravidelně sledovat. Nemám zde namysli Ulici, "Růžovku" a ani Letiště. Nejvíce mě chytnul Prison Break, opravdu povedený seriál se skvělým hereckým obsazením. Pravidelně sleduji i Dr. House. Hugh Laurie je fascinující a bez něj by to snad ani nebylo ono. Kdysi jsem taky sledoval skvělý komediální seriál Přátelé. Ale i v prvopočátku devadesátých let se dají najít hodně kvalitní seriály. Například na Krok za krokem nedám dopustit, i když většinu dílů už jsem viděl. V úterý večer také pravidelně sleduji skvělý britský sitcom Jistě, pane ministře, který velice vtipně ukazuje, k jakým dochází intrikám ve vysoké politice. Dobře se člověk pobaví i u dalšího britského sitcomu Červený trpaslík. A pak jsou tady samozřejmě kreslení Simpsons - seriálová klasika. Docela mě mrzí, že doposud se nezačalo natáčet pokračování Invaze, také vynikajícího seriálu. Nikdo vlastně ani neví, jestli nějaké pokračování bude. :-(

Kvalitní (zvláště americké) seriály jsou zkrátka mnohonásobně lepší než celovečerní filmy. Poslední skutečně dobře natočený film byl Pád třetí říše (2004) a předtím snad jen famózní horor Kruh (2002). Kde jsou doby, kdy vznikaly úžasné filmy jako Matrix, Insomnie, Kmotr, Tenkrát v Americe a jiné. Vážně mě nabaví koukat se na hyper hrdiny v hyper "trháku", který zajisté zachrání lidstvo či na kýčovitě-laskyplné "filmotelenovely". Současné filmy nepřináší nic nového, člověk po prvních pěti minutách ví, jak film dopadne. U seriálu to předpokládat tak dobře nelze, nikdy nevíte, k jakému dojde v příštím díle zvratu, co se stane dál. Kolem seriálů také vznikají na internetu vynikající komunity a na fan webech se dá strávit hromada času.