Navigace:Pravda v očích.cz ⇒ Společnost ⇒ Něco ze záhrobí?!
Něco ze záhrobí?!
K napsání tohoto článku mě inspirovala starší povídka o strašidlech od Sharkana. Předem musím říct, že jsem nikdy nevěřil a nevěřím na duchy, "ťukání na dřevo", boží znamení a jiné "nenormální" věci. Razím teorii, že každý "paranormální…
znamení ze záhrobí,
ťukání na dřevo,
zvuk hrmení mp3,
hřmění mp3,
děsivé zvuky stáhnout,
děsivé zvuky mp3,
Mp3 děsivé zvuky zdarma ke stažení,
vzkazy ze záhrobí,
daproof,
děsivé zvuky,
K napsání tohoto článku mě inspirovala starší povídka o strašidlech od Sharkana. Předem musím říct, že jsem nikdy nevěřil a nevěřím na duchy, "ťukání na dřevo", boží znamení a jiné "nenormální" věci. Razím teorii, že každý "paranormální jev" se dá přirozeným způsobem vysvětlit. Myslím, že by stejně tak šli vysvětlit jevy v následujícím článku. Ať za ty věci, které se děly mohla lidská fantazie, nebo opravdu nějaký "duch", to nevím. Ale vše, co v článku popisuji, se opravdu stalo.
Starý velký důmMá rodina vlastní už několik let starý dům. Velkou chalupu v Jeseníkách. Typický příklad starého velkostatku, s velkou stodolou, dvojí půdou, spousty místností, dlouhou tmavou chodbou, velkou zahradou a pavlačí. Dům byl postaven před zhruba 150 lety a má za sebou už opravdu hodně. Bez úhony přežil první i druhou světovou válku, po níž v ní žila německá rodina. I ona však byla po roce 1945 odsunuta ven z Československa. Mezi válkami dům jednu dobu sloužil jako školka pro místní děti.
V současné době chalupu nenavštěvujeme. Dokud jsme se nepřestěhovali z města na vesnici, jezdili jsme tam na víkendy a Vánoce.
Nejtemněji v celém domě působila dlouhá hlavní chodba. Přes ní se do domu vcházelo. Chodba spojovala světnici, koupelnu v zádní části, nějakou místnost (využívali jsme ji pro skladování dřeva) a schody na půdu, které od chodby dělily masivní dveře.
Podivné rány
Když bývala bouřka, často nás v noci budily hlasité rány, pocházející z chodby. Chodba byla dlážděná velkými kameny. Rány zněly přesně tak, jakoby do nich někdo se vší silou bušil. Tohle bývalo často slyšet kolem 1 - 3. hodiny ráno. Chalupa byla zamknutá. Zvuky vždy probudily více lidí, i návštěvy. Když někdo sebral odvahu a šel se na chodbu podívat, rány ustaly a znovu začaly být slyšet, jakmile se člověk, jenž se šel podívat, zase vrátil.
Zjevení v zrcadle
Koupelna byla malá místnost. Sprchový kout, ve kterém vodu ohříval starý bojler německé výroby, ve kterém se musilo ještě topit dřevem. Vedle sprchy bylo umývadlo, nad ním bylo staré zrcadlo. Pohledem do zrcadla jste kromě svého odrazu viděli i na velké okno za svými zády. Každý, včetné návštěvníků, se podvědomě nechtěl do zrcadla dívat. Každý měl pocit (zvláště v noci), že v zrcadle uvidí tajemnou postavu, která ho za oknem "sleduje".
Vzkaz?
Když jsme se ve světnici jednou bavili na téma divných zvuků, které se z chodby ozývají, byl bílý den. Náš rozhovor přerušila obrovská rána z chodby. Jakoby v ní někdo vystřelil. Šli jsme se podívat. Chodba byla zavalena prachem. Když se rozplynul, viděli jsme, že se ze stropu zřítil velký kus tlusté omítky. Pro vaši představu, nešlo o žádnou 5mm tloustou omítku. Chodba byla za 150 let "Xkrát" přetírána a vrstva omítky byla tlustá asi 15cm. Kdyby tak velký urvaný kus na někoho spadl, určitě by ho zabil.
Bylo to děsivé, nedalo se spát, ale je to vysvětlitelné
Chalupa působila opravdu děsivě. Občas jste se v noci vzbudily z děsivého snu, který by se vám jinde nezdál. Jindy jste zase slyšeli, jak se na chodbě otevírají velké dveře z půdy, někdo jimi projde a prochází se po chodbě. Z jedné zadní místnosti se dal v noci slýchávat slabý křik dítěte. Často to bylo nesmírně děsivé. Když jsme chalupu kupovali a prohlíželi ji s původními majiteli, náš kokršpaněl se zaběhl po čichu na půdu, kde se propadl do stodoly. Když jsme na chalupě poprvé měli přespat, pokazilo se nám auto, které předtím 10 let jezdilo v pořádku.
V tom, že se náš pes tehdy na půdě propadl, bych neviděl tak velkou záhadu. Půda byla děravá a potřebovala by kompletní rekonstrukci. Stačilo, aby deseti kilogramový pes stoupl na nějaký ztrouchnivělý trám a hned se mohl propadnout. To pokažené auto mohla být náhoda. Pro podivné rány a zvuky z chodby vysvětlení nemám. Dalo by se říct, že za tím může být lidská fantazie. Ale to by v jednu chvíli zvuky neprobudily víc lidí. Na chodbě nebylo nic, co by během bouřky mohlo v pravidelných rytmech mlátit do kamenů a dvěře od půdy byly zajištěné, sami se otevírat určitě nemohly.
Dvě války, bída a neštěstí se v tom domě podepsaly. Nejspíš se jedná o věci, které by se daly vysvětlit, ale v tu chvíli, kdy se bojíte v noci pohnout a slyšíte, jak se za dveřmi někdo "prochází", vám mozek nedokáže fungovat na správné frekvenci. Nedokáže racionálně uvažovat. Skvěle v tu chvíi pracuje jen vaše fantazie.
Kometáře
Nick David Hořínek
Kvůli tobě nebudu moct skoro chodit v noci na záchod:)No zas tak hrozný to není:) Ale pěkný příběh:-P
3.4.2007 23:04
Nick Jakub_mt
a to si musel napisat teraz v noci :)
3.4.2007 23:04
Nick daproof
Presne tak to jsi musel psat ted v noci ????? Bydlim na samote u lesa v docela starem baraku po nemcich ve vesnici, ktera uz tady nestoji. Opravdu diky za to prijemne mrazeni v zadech :)))))
4.4.2007 01:04
Nick Jakub_mt
mozno neuveris ale ja to mam to iste...samota, les a dalsie domy hodne daleko...ale hlavne ich je hodne malo
4.4.2007 08:04
Nové kometáře nejsou povolené.
Související články
- Něco ze záhrobí?!
- Kmotr.com láká na něco, co nemá?
- Freemail snad nesmí mít výpadek? TV Nova zase něco vypotila...
- Trillian vs. Miranda IM - klady a zápory
- Začínáme s PHP (1)
Jakub Dvořák |